Pouť, kterou zrušil jeden císař – a kterou o dvě stě let později oživil jeden kněz. Příběh baziliky Narození Panny Marie v Maria Roggendorfu je příběhem o víře, politice a nezdolné síle zbožnosti.
Klášter Göttweig nechal v letech 1651 až 1653 postavit ranobarokní halový kostel jako poutní kostel, jehož srdcem byl milostivý obraz namalovaný na kůži — Panna Maria s dítětem, poprvé zmíněný v dokumentech v roce 1667. Více než 130 let zažíval kostel stále intenzivnější příliv poutníků. Císař Josef II. byl však mužem rozumu a poutě nezapadaly do jeho představy o racionálně uspořádané společnosti. V roce 1785 je proto v rámci svých církevních reforem zrušil: Procesí byly zakázány, bratrstva rozpuštěna, votivní desky odstraněny. Ani osobní cesta papeže Pia VI. do Vídně nedokázala císaře přesvědčit. Kostel zůstal – jako farní kostel, ale poutní ruch utichl na téměř dvě století.
V roce 1969 nechal tehdejší kněz milostivý obraz restaurovat a 14. září – na svátek Povýšení svatého kříže – jej znovu vysvětil. Po vzoru Fátimy obnovil pouť, která se koná vždy 13. den v měsíci. V roce 1988 byl kostel povýšen na baziliku minor.
Kostel a jeho interiér
Vysoká hlavní loď s volutovým štítem a mohutná věž na vrcholu kněžiště — s osmiúhelníkovou kopulí, tamburem a lucernou — utvářejí vnější vzhled kostela. Po požáru v roce 1695 byla věž znovu postavena a kostel byl obnoven významným barokním architektem Carlem Antoniem Carlonem.
V interiéru se vyplatí podívat se pozorněji: boční oltáře, vytvořené kolem roku 1762 Josephem Pollakem, nesou oltářní obrazy Martina Johanna Schmidta – toho samého „Kremser Schmidta“, jehož dílo lze nalézt také ve farním kostele v Haugsdorfu. Fresky v apsidě — Nanebevzetí a Korunovace Panny Marie, Nejsvětější Trojice, Vzkříšení Krista — pocházejí pravděpodobně z ruky Andrease Rudroffa, žáka Schmidta, z období kolem roku 1800. Kazatelnu vytvořil v roce 1767 Jerig Sturm; zvuková clona s akantovým baldachýnem je starší, pochází z doby kolem roku 1700.
V sakristii kostel uchovává pozoruhodné votivní obrazy, mezi nimiž je i vyobrazení lodní nehody z roku 1761 – svědectví lidí, kteří sem kdysi putovali, aby poděkovali nebo prosili o pomoc. Mezi nejstarší předměty v budově patří vyřezávaná soška Panny Marie s dítětem z období kolem roku 1500.