Sníh v srpnu? Právě to se podle legendy mělo stát v Římě ve 4. století. Bezděti, zámožný manželský pár chtěl věnovat své jmění Panně Marii – a požádal o znamení, jak to učinit. V noci se Marie zjevila ve snu jak tomuto páru, tak i papeži: kostel má být postaven tam, kde bude následujícího rána uprostřed římského léta ležet sníh. A skutečně: na kopci Esquilin ležela bílá pokrývka, ačkoli bylo horko – a tak vznikla bazilika Santa Maria Maggiore.
Tato legenda našla překvapivě mnoho míst, kde dále žila – i u nás ve Weinviertelu – společná nit víry, která se táhla od Říma až do místních vesnic.
V Dürnleisu nabyla tato úcta podoby barokní stavby z první poloviny 18. století: kruhová kněžiště, slepý štít členěný římsou, obdélníkový portál, okna s plochým obloukem. Na východní apsidu navazuje dvoupodlažní věž s zděnou pyramidovou střechou.
Uvnitř se nachází dvoupolní prostor s křížovou a plochou klenbou s profilovanými římsami – a v obloukových výklencích apsidy stojí barokní pískovcové sochy svatého Floriána a Jana Křtitele. Jako oltářní stůl slouží barokní kamenná mensa, k níž patří milostivý obraz Panny Marie na oltářním obraze z konce 19. století – tichý odkaz na tu římskou legendu, která kapli dala jméno.
