U západního vchodu do parku stále stojí: císař František Josef I. v maršálské uniformě, v životní velikosti, dovezený z Čech, odhalený v roce 1908 u příležitosti 60. výročí jeho nástupu na trůn. Haugsdorf nechtěl nechat svého panovníka bez pocty – a bez váhání vybudoval celý park.
1,15 hektaru, navrženého podle upravených návrhů hlavního zahradníka hraběte Schönborna: Obě hlavní cesty lemovaly lípy a kaštany, mezi nimi vzácné druhy stromů — duby pyramidální, jedle stříbrné, buky krvavé. V roce 1928 přibyl Schubertův kámen, darovaný „Mužským pěveckým a hudebním spolkem Haugsdorf“ k 100. výročí úmrtí Franze Schuberta, spolu s vysazenou lípou. S tím spojené přejmenování na „Schubertpark“ se však mezi obyvatelstvem nikdy neujalo.
Co s parkem udělala válka
V roce 1945 se z pečlivě udržovaného areálu stalo malé válečné bojiště: mohutné stromy byly pokáceny a zpracovány na protitankové zábrany. Blízká železniční stanice sloužila jako vykládací nádraží pro zásobování fronty – pod zbývajícími stromy stály vojenské vozidla a byla zde skladována munice. I během ruské okupace si park tuto funkci zachoval. Uprchlíci z jižní Moravy si zde rozbili tábor a stromy používali jako palivo.
To, co po tom zůstalo, byla divočina – dospělí se jí vyhýbali, děti ji s nadšením přijaly jako dobrodružné hřiště – což není nejhorší využití pro zchátralý Kaiserpark.
V letech 1973/74 byl areál znovu zrekonstruován. Dnes je Císařský park s koupalištěm a dětským hřištěm rekreační oblastí pro celé regiony. A císař z západního vchodu tiše přihlíží.
