Od roku 1830 zasáhla tuto oblast cholera několikrát v plné síle – epidemie, která nepřišla s žádným varováním a uvrhla celé vesnické komunity do strachu. Nemocní byli izolováni, mrtví byli v tichosti pohřbíváni mimo obce, daleko od obvyklých hřbitovů.
V roce 1832 obec zřídila jižně od obce vlastní cholerační hřbitov. Nejednalo se pouze o preventivní opatření – hřbitov byl skutečně potřebný: v letech epidemie 1836 a 1866 zde lidé našli své poslední místo odpočinku, tiše, bez obvyklých obřadů, daleko od centra vesnice, bez náhrobků. Cholera-kříž na ně připomíná dodnes.
Opatření proti epidemii zůstala v platnosti až do roku 1910 – téměř osmdesát let žil region s vzpomínkou na epidemie a se strachem z jejich návratu. Vlastní cholerní nemocnice, přísná pravidla pro pohřby, omezení pohybu: Cholera trvale změnila způsob, jakým společenství zachází s nemocí a smrtí.
Stromy kolem kříže, které byly kdysi pokáceny, byly již dávno nahrazeny novými. To, že je toto místo dodnes udržováno a uchováváno v paměti, vděčíme všem, kteří se o něj starají.