Kaple v Haslachu není stavbou, která by klidně spala po staletí. Byla upravována, rozšiřována, zničena, znovu postavena, renovována a od základů zrekonstruována – a přesto, nebo možná právě proto, stojí dodnes jako živé centrum vesnice.
Již před dnešní kaplí existovala kaple starší – tak o tom vypovídají archiválie kláštera Göttweig. Když se tato kaple stala chátrající, bylo v roce 1769 rozhodnuto o nové výstavbě. Ta byla dokončena v roce 1777. Ani ne o sto let později, v roce 1874, kaple i s věží vyhořela, ale ještě téhož roku byla znovu postavena a vysvěcena. Žádné váhavé vyčkávání, žádné vzdávání se – vesnice chtěla svou kapli zpět.
V letech 1967 a 1987 následovaly renovace. V roce 2000 nakonec proběhla celková rekonstrukce interiéru i exteriéru, včetně vysušení celého zdiva. Vrcholem byla 14. října 2001 vysvěcení nového kříže na věži – opět nový začátek, opět znamení vytrvalosti.
Zachoval se oltář s jeho zakřivenou kamennou deskou, černě lakovanou dřevěnou nástavbou a pozlacenými detaily. Uprostřed se nachází kopie „zázračného obrazu Maria Hilf“ od Lucase Cranacha staršího – jednoho z nejrozšířenějších mariánských obrazů západního světa – v zlatém rámu. Nad ní je trojice Nejsvětější Trojice, po stranách doplněná třemi patrony proti moru: svatou Rosalií, svatým Šebestiánem a svatým Rochusem.
A ještě něco zůstalo: pravidelná pobožnost. Od roku 1996 se zde každý týden slaví mše svatá. Během postního období se v neděli koná křížová cesta, v květnu mariánská pobožnost. Kaple není jen památkou za sklem – ona žije.