sklepní uličky, © Niederösterreich Werbung / Michael Liebert

Historie a vznik sklepních uliček

Historická data o světě vesnic bez kouře.

Historie sklepních uliček je poměrně mladá. Kdy přesně začaly sklepní uličky vznikat, je relativně nejasné, i kvůli rozdílům mezi jednotlivými oblastmi

Ve středověku existovaly v obcích pouze panské sklepy nebo sklepy na desátky, kde se zpracovával desátek odvedený vinaři. Sklepní uličky ještě neexistovaly. Nejstarší sklepy s datováním ve sklepních uličkách pocházejí ze 17. století, což však ještě nedokládá plošnou existenci sklepních uliček v této době.

Na kraji obce

Stejně jako středověké sklepy na desátek, i sklepní uličky byly s oblibou budovány v blízkosti vinic, aby byla cesta z vinice do lisovny, resp. vinného sklepa co nejkratší. Proto se nachází většinou mimo obec nebo na jejím kraji. Sklepy se hloubily hlavně ve spraši vinohradů nebo po straně úvozů. Nové impulzy k zakládání vinných sklepů a sklepních uliček daly jistě některé politické události a rozhodnutí, v jejichž důsledku bylo třeba rozšiřovat skladovací kapacitu a vytvářet zásoby. Jednalo se například o úlevy pro rolníky v 18. století („patent o zrušení nevolnictví“), devalvace peněz a především konec vrchnostenské správy v roce 1848. Velká část sklepních uliček, které se dochvaly až do dnešních dnů, pochází především z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.

Výroba vína opouští sklepní uličky

Od 50. let 20. století se výroba vína postupně modernizovala a opouštěla sklepní uličky. Lisovny a sklepy tak ztratily svůj původní význam. V následujících desetiletích mnoho sklepních uliček pustlo a chátralo. Některé sklepy sloužily už jen jako skladiště a komory na nářadí, některé lisovny byly přestavěny na malé rekreační domky. Teprve v posledních 10 až 20 letech získává kulturní hodnota sklepních uliček širší uznání. Díky mnoha projektům a iniciativám dochází od té doby ke zhodnocení jejich kulturního a historického významu.